VELIČENSTVO TITANIK, JEHO INTERIÉR

 

Měl být nejslavnější, největší, nejluxusnější. Titanik se stavěl pod největším portálovým jeřábem na světě společně se sesterským Olympikem.

Velké dílo bylo zahájeno v březnu 1909. Tři tisíce mužů s vysokým nasazením pracovalo 2 roky a 31. května 1911 byl Titanik spuštěn na vodu, 2. dubna 1912 úspěšně prošel zkouškami prováděnými pod dohledem úředníků ministerstva obchodu. Remorkéry pomohly Titaniku vyplout z Belfastu Victoriiným kanálem do Irského moře.

Při několikahodinové plavbě byla přezkoušena všechna zařízení včetně radiotelegrafické aparatury. Jedním z nejdůležitějších lidí na palubě byl po celou dobu výkonný ředitel loděnice Harland and Wolff Thomas Andrew. Byl považován za 2. nejlepšího lodního konstruktéra té doby. Titanik byl jeho lodí. Měl se stát vrcholem skvělé kariéry.

Titanik byl svým způsobem zdokonalený Olympic. Jednoznačně byl největší lodí, která byla do té doby postavena. Kapacita Titaniku byla celkem 3547 osob z toho 1034 cestujících I. třídy, 510 cestujících II. třídy, 1022 cestujcících III. třídy, v ubytovacích prostorách pro posádku našlo místo 75 osob tzv. palubního oddělení včetně důstojníků a lékařů, 362 osob strojního oddělení a 544 osob hospodářského oddělení včetně hospodářů a vrchních stewardů.

Palub na Titaniku bylo celkem 9. Paluby pro cestující první třídy byly zařízeny s velkým luxusem a na jejich vybavení se nešetřilo. Byla zde tělocvična, bazén (první na zaocenánském parníku), jídelny a kavárna v pařížském stylu, která byla otevřena 24 hodin denně.

Čtyři výtahy přepravovaly cestující mezi jednotlivými palubami. Kajuty pro cestující byly zařízeny v různých stylech, od kajuty vykládané tmavým dřevem ve stylu krále Jakuba (17. století) až po kajuty nazvané Umění a řemeslo zařízení ve stylu přelomu století.

Nejdražší apartmá měla vlastní soukromé promenádní paluby.

Podmínky na palubě pro cestující v ekonomické třídě byly méně luxusní, ale pohodlnější než na dřívějších zaoceánských parnících.

Titanik byl luxusní lodí po všech stránkách. Příjemné překvapení zažili i cestující v nejnižší III. třídě. Všechny kajuty byly osvětleny elektrickými žárovkami, dobře větrány a vytápěny, ve srovnání s plavbou na jiných lodích to byly vynikající podmínky. Ke třetí třídě patřila i kuřárna, společenská místnost, jídelna a prostorná promenáda se stolky a židlemi.

V I. třídě byla obrovská jídelna s bílým obložením stěn s oddělenými výklenky pro menší společnosti vysoké koberce, ale také klubovna, určená komorníkům milionářů, zvláštní oddíl pro pejsky, dokonale zařízená nemocnice s operačním sálem, holičské a kadeřnické služby, bazén a turecké lázně s masérkou, sál pro míčové hry.

Vrcholem luxusu byla 2 milionářská apartmá, která měla vlastní promenádní palubu, 2 ložnice, obývací pokoj, předpokoj a koupelnu.

Loď působila dojmem rozlehlého nádherného paláce. Druhý důstojník Lightoller přiznal, že mu trvalo 2 týdny, než se dokonale zorientoval a našel nejkratší cestu z jedné části lodi do druhé. 

 

Anketa

Myslíte si, že se najde deník kapitána Titaniku?

Ano, stále se nachází někde ve vraku Titaniku. (5)
71%

Ne, už je navždy ztracen. (2)
29%

Celkový počet hlasů: 7


Tvorba www stránek zdarma Webnode